Dokument

Víc než dvacet let jsme žili v bytě, kde jsme museli počítat s tím, že StB vše odposlouchává a sleduje. Takže o všem důležitém se vedly rozhovory mlčky, s pomocí papíru. V tatově pozůstalosti jsem teď našel dokument, jak si náš tata s Ladislavem Šenkyříkem konspirativně domlouval zapůjčení negativů pro zhotovení fotek do Laďova samizdatového vydání Českého snáře.

Jak kdyby šlo o dodávku výbušnin pro teroristický, pardon, partyzánský útok.

Je zřejmé, že Laďa v našich dveřích stanul už s papírem v ruce; věděl, jak to chodí, a byl tedy připraven.